Šlechtín
Š L E CH T Í N
Vesnice leží severozápadně od Bohdanče. Její jméno dostala podle příjmení Šlechta. První zmínka je z roku 1367. Pánové ze Šlechtěna se uvádějí a
ž v roce 1390. O těchto šlechtínských zemanech je málo historických zpráv. Na počátku 16. století se Šlechtínové přestěhovali na tvrz v Řeplicích, odkud spravovali svůj majetek. Pravděpodobně na šlechtínské tvrzi sídlil Jiří Zikmund Šlechtín ze Sezemic, jeho manželka zde roku 1618 zemřela. Z tvrze se nic nedochovalo. Později byl Šlechtín pod správou ledečského panství. V polovině 19. stol zde žilo 150 lidí, počet však klesal. Do roku 1960 patřila vesnice pod Prostřední Ves, od toho roku pod obec Bohdaneč.
![p1020374.jpg](/img/picture/4/p1020374.jpg)
Na návsi mezi dvěma státem chráněnými lípami stojí kaplička Všech svatých se zvoničkou
z 20. století, nedávno znovu slavnostně vysvěcená. Vedle stojí na kamenném podstavci litinový kříž z 19. stol. Kaple byla v roce 2009 znovuvysvěcena.
V kronice farnosti o Šlectíně stojí:
Ves v sousedství od Bohdanče 2/4 hod. vzdálena, bývala sídlo vladyk Šlechtínů ze Sezemic, z nichž dle tituláře r.1589 Matyáš ze Sezemic na Šlechtíme seděl. Urbář r. 1643 jmenuje Jiříka Šlechtěna ze Sezemic držitelem a pánem Šlechtěna, kterýžto co kotlatovnici Bohdanečtí spolu s pány Bohdanečskými též nového faráře Bohdanečského volili. To dokazují knihy konfirmační arcibiskupství Pražského, neb tam stojí:,, Roku 1367 volili Jan Kropáč, Kuneš, Mikoláš, bratři z Bohdanče, Horyna, Jan a Jarek bratři ze Šlechtěna nového faráře ku kostelu Bohdaneckému, jejž farář Zbraslavický v duchovní správu uváděl. Roku 1390 učinili totéž Robert, Ctibor a Jan z Bohdanče, panoši a Vacek ze Šlechtěna. Roku 1405 volili Robert z Bohdanče a ze Šlechtěna nového faráře osadě bohdanečské.
Kdyby ta nějaká tvrz stávala, v které sídlili není zde známo a žádných pozůstatků neb rozvalin nepozůstává. U lidu zdejšího zachovala se pověst o jakémsi vladykovi Šlechtínském-že byl nesmírně lakotivý a lidu nepřející, takže svoje nashromážděné obilí, které sám nepotřeboval, při nastalém všeobecném nedostatku ani za peníze potřebnému lidu, jej prosícímu prodati nechtěl, takže rozhořčený lid jej zaříkal a zkázu zničení toho obilí jemu přál, co prý se též vskutku stalo a sice dopuštěním Božím povstalo nesmírné množství myší polních, které nejen všecko obilí a také, jak lid vypravuje, i samého necitelného lakomce vladyku Šlechtínského vyhubili.
Z té snad domnělé tvrze těch vladyků Šlechtínských stal se posléz poplužní dvůr samostatný připsaný k obci Bohdanči, takže při udání těch místností a vesnic při zakládání zdejší fary o dvoře Šlechtínském se zmínka nečiní, a tedy do té doby, co samostatná dvůr ku Bohdanči přivtělený-později na kusy rozdělen a rozprodán tedy emfiteutisován byl. A tak posléze z toho dvoru na famílie rozděleného a přestavěného povstala:,,Vesnice Šlechtín, která nyní čítá 21 čísel domovních a sice famílií neb rolníků a 12 domkářů¨, kteří nejvíce ruční nádenickou prací potřebné živobytí dobývají.
V této vsi v roku 1802 postavil na své vlastní výlohy tamější familiant čili rolník č.d. 8 Josef Vosáhlo železný kříž na kamenném podstavci s přidělanou svítilnou, do které často, každý pátek a přes postní čas světlo dává, obehnaný dřevěným zábradlím s tím závazkem, že to číslo domovní tento kříž vždy v pořádku udržovati zavázáno bude.
![](http://www005.estranky.cz/system/editor/fckeditor/editor/images/smiley/msn/thumbs_up.gif)