Kotoučov
KOTOUČOV
Obec se rozkládá na kopci, při silnici z Bohdanče do Bělé, v nadmořské výšce 503 metrů. Poprvé se připomíná v deskách zemských roku 1525 a 1543, „při 
tvrzi Bohdaneč ves celá Kotouczow s dvorem kmetcím“. Při sčítání obyvatel roku 1869 zde žilo 114 obyvatel, kteří se živili převážně zemědělstvím a prací v okolních lesích. Dnešní název obce se uvádí až v roce 1886. Do roku 1929 prožívala ves společné osudy s blízkou Bohdančí. Právě v tomto roce vznikla samostatná obec Kotoučov s osadou Dvorecko, zasloužil se o to zdejší rodák, vrchní policejní inspektor v Praze, František Bílka, jehož iniciativou došlo k oddělení Kotoučova od Bohdanče. Za rok po oddělení se začala stavět silnice Bělá – Kotoučov – Bohdaneč. Stavba trvala několik let a přinesla práci mnoha lidem ze vsi a okolí.
tvrzi Bohdaneč ves celá Kotouczow s dvorem kmetcím“. Při sčítání obyvatel roku 1869 zde žilo 114 obyvatel, kteří se živili převážně zemědělstvím a prací v okolních lesích. Dnešní název obce se uvádí až v roce 1886. Do roku 1929 prožívala ves společné osudy s blízkou Bohdančí. Právě v tomto roce vznikla samostatná obec Kotoučov s osadou Dvorecko, zasloužil se o to zdejší rodák, vrchní policejní inspektor v Praze, František Bílka, jehož iniciativou došlo k oddělení Kotoučova od Bohdanče. Za rok po oddělení se začala stavět silnice Bělá – Kotoučov – Bohdaneč. Stavba trvala několik let a přinesla práci mnoha lidem ze vsi a okolí.V roce 1930 se obyvatelé obce rozhodli, že postaví pomník padlým občanům v I. světové válce. Pomník zhotovil místní zedník Antonín Herold a věnoval ho obci. Slavnostně byl odhalen v tom samém roce. Po II. světové válce zde byl připsán ještě nápis obětem a umučeným v roce 1945.
|
|
U cesty z Kotoučova do Bohdanče stojí, mezi dvěma státem chráněnými lípami, kamenný kříž z roku 1868, na kterém je nápis „Tento swaty kryž založyl Josef Rajdl 1868“ Stejný kříž také z roku 1868 je v Bělé, na rozcestí do Kotoučova, pro svoji podobnost je možné, že oba nechal zhotovit Josef Rajdl, nebo byly vyrobeny v jedné dílně. Pan Josef Holub, rodák z Kotoučova vzpomíná, co mu vyprávěl jeho děda: v Kotoučově stával kdysi rovněž kamenný smírčí kříž u silnice do Bělé, na rohu mezi Hoskovcovou a Slavíkovou zahradou. Tento kříž nechal postavit sedlák, který dříve hospodařil v čísle, kde po něm bydleli Hoskovcovi (dnes Žárovi), jmenoval se Rajdl.
Důvodem k vystavění kříže bylo to, že se velmi rozlítil na svého pacholka, který mu vypomáhal v hospodářství a šlehl po něm bičem tak nešťastně, že mu vyšlehl oko. Protože dříve se lékařská pomoc příliš nevyhledávala, nebo on sám nechtěl jít k lékaři, stalo se, že pomocník na toto zranění zemřel. Sedlák poté nechal postavit smírčí kříž za svojí stodolou.
V Kotoučově až do padesátých let stávala na návsi také dřevěná zvonice, na kterou zvonila paní Tvrdíková.od rybníka. Za války z ní sebrali zvon. Děda pana Holuba také vzpomínal, že Kotoučov v roce 1904 postihlo neštěstí, zčásti vyhořel. Stalo se to po žních, koncem srpna, nebo začátkem září. Nedbalostí, nebo zlým úmyslem chytla stodola a od té shořela asi půlka vsi, celá stavení, hospodářské budovy. Žádná větší vodní nádrž nebyla k dispozici, hasiči v té době ještě příliš nefungovali. Byl silný vítr a došky ze střech prý létaly až dolů, ke Karbanovu mlýnu. Popel lidé vyváželi po okolí a ještě dnes, je patrná černá zem z krtin na lukách u lesa „U Boumů“.
Kolem vsi je také několik starých, státem chráněných lip, nejstarší z nich, lípa velkolistá, která stojí na konci vsi, při silnici do Bělé, má v obvodu téměř 5 metrů a její stáří se odhaduje na 300 let. Je to asi nejstarší památný, státem chráněný strom v okolí, patřící mezi dědictví kraje. Před asi dvěma lety se přehnala krajem vichřice, která rozlomila téměř půl koruny tohoto stromu, a letos v červnu do ní uhodil při bouřce hrom, takže museli zasahovat také hasiči. Lípě, která je dominantou Kotoučova, teď chybí téměř polovina její kdysi košaté koruny, je narušená a bude se zastřešovat, aby do ní nepršelo a nepadalo listí a povětrnostní podmínky ji dále nenarušovaly.
Nedaleko vsi, při silnici do Bělé, zkraje lesa, na rozcestí Kotoučov –Bělá –Tasice je, místo, kde se říká „U obrázku“. Obrázek je v dřevěné skříňce již léta a je pověšen na statném smrku, prý se k němu váže nějaké vyprávění.
Kotoučov, je díky své vyvýšené poloze, také vyhledávaným místem fotografů a někdy i malířů. Naskýtají se odtud krásné výhledy do kraje – z pravé strany Sáhy a rybník Dubí, část rozhledny, pak z různých úhlů obec Bohdaneč, část Prostřední Vsi, pila - Less a dále Nová Louka s vápencovým lomem, bývalý mlýn U Karbanů a nakonec Vrcha, Chlístovice, Machovice, směrem na Zruč nad Sázavou, také Fiolník a Blaník u Vlašimi. Při ostré a jasné viditelnosti lze zahlédnout též Krkonoše. Nejvyšší nadmořská výška v okolí je právě vlevo nad Kotoučovem v polích, směrem na Třebětín, vede tam polní cesta, nadmořská výška je asi 515-520 m a v tomto bodě se také předpovídá počasí.
Blízko vsi u lesa je chatová část „U Boumů“. Název je podle rodiny Boumovy, která tam dříve sama bydlela, tato rodina již nežije, ale k Boumům tam starousedlíci říkají stále a místo jednoho domku je tam plno chat a chatiček, některé z nich jsou obývané celoročně.
Přepis informace o Kotoučově z farní kroniky
Tak jako Dvorecko 1 hodinu od Bohdanče vzdálena vesnice původně při založení fary v Bohdanči měla tato ves 56 obyvatelu, roku 1876 má 15 domov. čísel a mezi těmi 8 rolnických hospodářských stavení. Tato vesnice pro tu vyššinu na které postavena jest trpí při dost malém suchu často nouzí o vodu, tak je potřebnou pro dobytek z Bohdanče tak zvaného „mličníka“ voziti musí.
Stránky obce, pod kterou Kotoučov patří: www.obecbohdanec.cz
Další fotografie z Kotoučova naleznete zde
Další informace se můžete taky dočíst v kronice Kotoučova, jejiž část najdete zde
