Římskokatolická farnost Bohdaneč - oficiální stránky

Ráno jsme vyjeli přes Koberovice, Ledeč n/S, po dálnici na Brno a pak přes Slavkov, Bučovice, Buchlovice. Po úvodu nás pan Šindelář duchovně posílil na cestu, která příjemně uběhla. Na Velehrad jsme dorazili po deváté hodině. Čas do 10. hodiny jsme využili jak k prohlídce okolí baziliky Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje tak také obchůdků se suvenýry, duchovní literaturou a předměty. V 10.00 začala slavnostní Poutní Mše Matice velehradské, hlavním celebrantem byl Mons. Josef Mrzík, generální vikář olomoucké arcidiecéze. Bazilika, která na délku měří téměř 90 metrů, byla zcela zaplněna nejen sedícími věřícími a návštěvníky, ale i těmi na které se místo již nedostalo. Během Mše nás doprovodily mohutné varhany, jejichž historie sahá do 18. století. Současná podoba pochází z továrny na varhany v Krnově, z let 1963-64. Mají 5521 píšťal, 60 hracích rejstříků a tři manuály.

Mons. Mrzík vyzdvihl význam a památnost Velehradu, uvítal návštěvníky a poděkoval jim za účast. Po Mši jsme se ještě rozhlédli po bazilice a poté odešli k autobusu. Velehrad patří k našim nejpamátnějším místům se staroslověnskou tradicí, sídlil zde první arcibiskup sv. Metoděj. Počátkem 13. století tu bratr Přemysla Otakara I., moravský markrabě Vladislav Jindřich založil první cisterciácký klášter na Moravě. Klášter byl poničen, poté koncem 16. století obnoven a na přelomu 17. a 18. století přestavěn do současné podoby v mohutnou barokní stavbu s dvouvěžovým průčelím a bohatou sochařskou výzdobou. Monumentální vnitřek zdobí prvotřídní barokní umění - nástěnné malby, štuky a výzdoba od předních moravských a rakouských umělců. V roce 1990 se sem opět vrátili řeholníci a klášter navštívil papež Jan Pavel II. Velehrad je významným duchovním a poutním místem patřícím už od dob Moravy k významným politickým a kulturním centrům českého státu, které přesahuje naše hranice.

Do Buchlovic jsme přijeli po půl jedné, zašli do blízké restaurace u Páva a odpoledne se vydali do nedalekého areálu barokního zámku.Někteří si zámek prošli, jiní dali přednost individuální prohlídce parku, nebo se zdrželi v restauraci, či zámecké vinárně. Zámek v Buchlovicích společně s parkem patří mezi nejkrásnější barokní místa nejen na Moravě, ale i v Čechách. Krásné interiéry, upravený rozkvetlý park se vzorně sestříhanými živými ploty a dřevinami, kde se prochází 25 pávů, dále pak jezírka, zámecká vinárna a nedaleká prodejní výstava fuchsií, ibišků, oleandrů a dalších květin, přilákala téměř všechny. Bylo pravé srpnové počasí a tak jsme si odpoledne v Buchlovicích užili každý po svém.Po půl páté jsme se sešli u autobusu a zamířili domů. Z výletu nám zbyly hezké vzpomínky, duchovní zážitek z Velehradu, různé suvenýry mezi nimi také fuchsie, ibišky, buganvilie atd. Domů jsme se všichni a v pořádku, díky Bohu, vrátili okolo osmé hodiny. Poutě se zúčastnili výletníci z Bělé, Tasic, Kotoučova, Nové Louky, Prostřední Vsi, Třebětína a našich sousedních farností - Pertoltic, Červených Janovic, Chřenovic a Jedlé. Během cesty jsme diskutovali kam vyrazit příště, padly návrhy jako Zelená hora u Žďáru n/S, zapsaná v seznamu UNESCO, nebo Klokoty, Bečov, Hostýn, Křtiny, Jablonné v Podještědí, Žarošice, Králíky, Rajhrad, nebo MariaZell. Možností je plno a tak: budeme-li živí a zdraví, dá-li Pán Bůh a bude-li zájem, opět se pojedeme někam podívat, abychom uviděli jiná místa a kouty naší země, případně míst v sousedních zemích. A.H.