POUŤ DO ŽELIVA A NA KŘEMEŠNÍK
Podzimní pouť-výlet jsme původně plánovali do Luže, ale protože tamní kostel je uzavřen a bude dva roky v rekonstrukci, změnili jsme plán a jeli do Želiva a na Křemešník u Pelhřimova.
V neděli, 20. září 2009 nás uvítalo příjemné podzimní sluníčko, cesta do Želiva rychle uběhla, na místě jsme byli již před půl devátou. Protáhli si po cestě tělo a prohlédli zvenku krásný opatský kostel Narození Panny Marie a také nádvoří a přilehlé budovy. Místo se začalo zaplňovat autobusy a turisty a poté, co byl otevřen kostel jsme zjistili, že právě tu neděli bude mimořádně Mše svatá už v devět hodin (každou neděli je o půl jedenácté). Usadili jsme se v chrámu, který se zanedlouho zaplnil. Mši celebroval kněz Fiala, bývalý mluvčí biskupské konference, zpěvem doprovázel pěvecký sbor mladých lidí z Náměště nad Oslavou. Mezi věřícími jsme rovněž zahlédli politika Jana Kasala s manželkou a několik kandidátů do parlamentních voleb s rodinami, kteří četli z Písma. Kázeň P. Fialy byla plamenná a velmi povzbuzující, celá Mše na tomto místě byla velkým zážitkem. Na konci, při ohláškách nám bylo sděleno, že pro všechny návštěvníky je ten den připraven pestrý program, prohlídka kláštera a kostela s průvodcem zdarma, prohlídka tamního želivského pivovaru s ochutnávkou silného piva Gotschalk, rovněž zdarma, program pro děti a zajištěné obědy pro všechny v nové restauraci Na Kocandě. Po Mši se naše výprava rozhodla, že si pobyt v Želivě prodloužíme, upravíme plán a využijeme nabízené možnosti, která nám kromě jiného rozlouskla otázku občerstvení.
Nejprve jsme si tedy prošli venkovní areál a pomalu se přesunuli do nové restaurace Na Kocandě. Tam, v příjemném prostředí, byl pro všechny připraven, také zdarma, oběd, včetně moučníku a výběru nápojů. Po jídle, jsme poseděli v zahradě vedle restaurace, kde probíhal moderovaný program, včetně hudebního o který se starala country skupina. K odlehčenému rozhovoru byl mimo jiné přizván i kněz Fiala, politik Cyril Svoboda, který přijel s manželkou, dostavit se měl také Petr Pithart. Naše skupinka asi po hodince odešla na prohlídku kláštera, založeného roku 1139, krásného opatského kostela, který patří mezi nejcennější památky u nás, zasvěcení průvodci nám o nich podali výklad. V místním pivovaře byla navíc ještě možnost ochutnávky piva. Pobyt v Želivě se nám nečekaně dobře vydařil, byli jsme ve správnou dobu na správném místě¨.
Krásné počasí nás odpoledne vylákalo ještě na Křemešník. To je nejvyšší vrchol západní části Českomoravské vrchoviny, vysoký 765 m n.m, jehož vrchol a svahy jsou pokryty bukovým a smrkovým lesem, který je součástí přírodní rezervace. Mezi lidmi je Křemešník známý hlavně jako posvátné poutní místo.
Pan řidič nás vyvezl až téměř pod tamní poutní kostel Nejsvětější Trojice, který byl založen roku 1555 a říká se mu Svatá hora Vysočiny. Podařilo se nám přemluvit místního pana Hánu, aby nám jej otevřel. Ten k tomu přidal ještě výklad nejen o historii a současnosti kostela, ale také o areálu a sousedních budovách, léčivé vodě ze stříbrné studánky, křížové cestě, rozhledně, sjezdovce a nedalekém hotelu. Na Křemešníku se dříve scházeli význační lidé, spisovatelé, umělci, politici, byla zde založena Matice křemešnická. Příjemné nedělní odpoledne trávilo kromě nás, na Křemešníku, také plno dalších turistů a poutníků. Naši předkové sem chodívali na poutě kdysi pěšky, je to opravdu krásné místo v přírodě.
Cesta zpět rychle uběhla, všichni a v pořádku jsme se domů vrátili okolo půl šesté.
Den jsme hezky prožili, tato pouť jakoby se nesla v duchu „do třetice všeho dobrého“. Mnohé nám k našemu původnímu záměru bylo přidáno a požehnáno. A.H.